Nová studie se zabývala složitými vztahy mezi antisociální poruchou osobnosti (ASPD) a poruchami způsobenými užíváním návykových látek (SUD) a nabídla nový pohled na vzorce asociací, které již dlouho zajímají výzkumníky. Tento výzkum, publikovaný v časopise Translational Psychiatry, zkoumá, jak ASPD interaguje s diagnózami a závažností poruch spojených s užíváním alkoholu, konopí, kokainu, opioidů a tabáku. Výsledky studie mají významný význam pro lepší pochopení souběžného výskytu těchto stavů a mohly by ovlivnit budoucí přístupy k léčbě.
ASPD je psychiatrická porucha charakterizovaná manipulativním, impulzivním a často agresivním chováním s výrazným nedostatkem výčitek svědomí. Tato porucha je neúměrně častá u osob trpících SUD. Předchozí výzkumy totiž ukázaly, že zatímco ASPD se vyskytuje přibližně u 3,6 % běžné populace, lze ji nalézt až u 81 % osob, které se potýkají s užíváním návykových látek. Toto ohromující překrývání upozorňuje na potřebu podrobnějšího zkoumání toho, jak se ASPD vzájemně ovlivňuje s různými formami závislosti.
Studie, kterou vedl tým výzkumníků z Yaleovy univerzity a dalších významných institucí, se zaměřila na 1 660 osob s diagnózou ASPD a porovnávala je s kontrolní skupinou 6 640 osob. Účastníci byli vybráni na základě odpovídajících kritérií, jako je pohlaví, věk a rasa, aby se kontrolovaly demografické faktory, které by mohly ovlivnit výsledky. Cílem bylo prozkoumat vztahy mezi ASPD a pěti typy SUD: poruchami způsobenými užíváním alkoholu (AUD), konopí (CanUD), kokainu (CocUD), opioidů (OUD) a tabáku (TUD).
Jedním z klíčových zjištění studie byla silná souvislost mezi ASPD a diagnózou a závažností AUD, CanUD a TUD. Například u osob s ASPD byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikována porucha způsobená užíváním alkoholu (s poměrem šancí 1,89), a více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikována porucha způsobená užíváním konopí (s poměrem šancí 2,13). ASPD byla sice spojena i s poruchami způsobenými užíváním kokainu a opioidů, ale tyto souvislosti neprošly přísnými statistickými testy, které jsou nutné k jejich potvrzení s vysokou jistotou.
Výzkumníci také zkoumali specifická diagnostická kritéria pro SUD, jako je nebezpečné užívání, abstinenční příznaky a pokusy o odvykání. Pozoruhodné je, že kritérium "nebezpečného užívání" bylo konzistentně spojeno s ASPD u všech zkoumaných látek. To naznačuje, že jedinci s ASPD mají tendenci se při užívání látek chovat nebezpečně, a to bez ohledu na typ drogy. Studie však překvapivě zjistila, že pokusy přestat užívat kokain byly nepřímo úměrné ASPD. Jinými slovy, lidé s ASPD se méně často pokoušeli přestat užívat kokain ve srovnání s lidmi bez této poruchy.
Tento objev vyvolává důležité otázky o motivaci a chování osob s ASPD ve vztahu k užívání návykových látek. Způsobuje impulzivní povaha a snaha riskovat u jedinců s ASPD menší pravděpodobnost, že přestanou s návykovými látkami, nebo existuje něco specifického v souvislosti s kokainem, co toto chování ovlivňuje? K odhalení psychologických a neurobiologických mechanismů, které jsou ve hře, bude zapotřebí dalšího výzkumu.
Zjištění studie zdůrazňují složitost komorbidity ASPD a závislosti na návykových látkách. Zkoumáním různých vzorců SUD u osob s ASPD nabízí výzkum cenné poznatky, které by mohly pomoci klinickým lékařům vyvinout cílenější intervence. Například léčebné programy se možná budou muset více zabývat zvýšeným rizikem nebezpečného užívání u pacientů s ASPD a také jedinečnými problémy, které představují některé látky, jako je kokain.
Dalším pozoruhodným aspektem studie bylo její zaměření na závažnost SUD. Zjistila, že asociace mezi ASPD a diagnózami SUD byly silnější než asociace založené na závažnosti poruchy. To naznačuje, že ASPD může být těsněji spjata s tím, zda se u člověka vyvine závislost, než s tím, jak závažná tato závislost je.
Celkově tento výzkum představuje důležitý krok vpřed v pochopení dvojí problematiky ASPD a SUD. Tím, že vrhá světlo na odlišné způsoby interakce těchto poruch, připravuje půdu pro budoucí studie, které by mohly zpřesnit diagnostická kritéria a zlepšit výsledky léčby. Jak autoři studie poznamenávají, "personalizované intervence zaměřené na podtypizaci založenou na mechanismu" by mohly vést k lepší péči o osoby, které se potýkají jak s ASPD, tak s poruchami užívání návykových látek.
Další podrobnosti naleznete v plném znění článku zde: https://doi.org/10.1038/s41398-024-03054-z (clearnet).
Pokud vás podobné publikace zajímají, reagujte a zanechte komentář. Bude to pro mě znamení, abych pokračoval.
