Téměř každý zná příběh objevu jednoho z nejznámějších psychedelik, diethylamidu kyseliny lysergové. V roce 1938 zkoumal švýcarský chemik Albert Hofmann řadu sloučenin kyseliny lysergové a jen o pět let později byly objeveny psychotropní vlastnosti sloučeniny LSD-25, z níž se dnes stalo jednoduše LSD. Výzkum podpořila farmaceutická společnost Sandoz a v 60. letech se látka dostala k psychologovi Timothymu Learymu, načež začal "psychedelický boom". V 70. letech 20. století byla psychedelika zakázána. Nyní, po padesáti letech "vědeckého" mlčení, se vědci začínají k tématu psychedelik vracet v různých neurovědních oborech: studium funkce mozku, léčba úzkosti a posttraumatického syndromu.
Trocha historie
Historie psychedelik předchází syntéze LSD Albertem Hoffmanem. Látky nápadně připomínající neurotransmiter serotonin (obr. 2) a mající podobné účinky na nervový systém jako LSD lze nalézt v některých druzích hub a rostlin. Halucinogenní vlastnosti kaktusu peyotlu byly různým indiánským kmenům známy již dlouho a teprve koncem 19. století z něj byl izolován meskalin, který je dnes ve většině zemí zakázán. Dalším příkladem je užívání psilocybinových hub Aztéky, které je potvrzeno v podobě poměrně velkých kamenných památek na tyto houby. A izolovaný psilocybin v čisté formě v roce 1958 již zná obyvatel našeho fóra Albert Hoffman. Šamani amazonských indiánských kmenů používali nápoj ayahuasca, připravovaný z liány Banisteriopsis caapi ("liána duchů"), jejíž účinnou látkou je dimethyltryptamin (DMT). V mnoha zemích je příprava ayahuasky zakázána. Zajímavé je, že DMT je obsažen nejen v odvaru z "liány duchů", ale je také endogenním halucinogenem a je syntetizován v mozku každého z nás.
Trocha historie
Historie psychedelik předchází syntéze LSD Albertem Hoffmanem. Látky nápadně připomínající neurotransmiter serotonin (obr. 2) a mající podobné účinky na nervový systém jako LSD lze nalézt v některých druzích hub a rostlin. Halucinogenní vlastnosti kaktusu peyotlu byly různým indiánským kmenům známy již dlouho a teprve koncem 19. století z něj byl izolován meskalin, který je dnes ve většině zemí zakázán. Dalším příkladem je užívání psilocybinových hub Aztéky, které je potvrzeno v podobě poměrně velkých kamenných památek na tyto houby. A izolovaný psilocybin v čisté formě v roce 1958 již zná obyvatel našeho fóra Albert Hoffman. Šamani amazonských indiánských kmenů používali nápoj ayahuasca, připravovaný z liány Banisteriopsis caapi ("liána duchů"), jejíž účinnou látkou je dimethyltryptamin (DMT). V mnoha zemích je příprava ayahuasky zakázána. Zajímavé je, že DMT je obsažen nejen v odvaru z "liány duchů", ale je také endogenním halucinogenem a je syntetizován v mozku každého z nás.
A chemicky syntetizované LSD je také derivátem námelových alkaloidů (houba parazitující na obilných rostlinách), halucinogenu známého lidstvu již od dob eleusínských mystérií - starořeckých iniciačních rituálů (1500 př. n. l.).
Skutečný "boom" užívání psychedelik v Evropě a Americe však začal až po syntéze LSD: v laboratořích po celém světě se začalo experimentovat s užíváním této látky. Koncem 60. let 20. století byly na klinice Spring Grove (Maryland, USA) provedeny první experimenty s použitím LSD při léčbě závislosti na alkoholu a chronické deprese. Výsledky prvních studií byly působivé a použití LSD v klinických studiích podpořila americká vláda. Od padesátých do šedesátých let 20. století bylo použití LSD v klinice věnováno šest mezinárodních konferencí a tisíce článků. Co se mohlo stát, že tak slibná droga byla nejen zakázána v klinických studiích, ale na většině území světa zařazena na seznam ilegálních drog?
V šedesátých letech se trip s LSD stal součástí kultury hippies, a to především díky zneuznanému harvardskému lektorovi Timothymu Learymu, jehož slova "Zapni, nalaď se a vypni" se stala heslem celé generace. Kult psychedelik mezi mladými lidmi vyděsil starší generace a vlády, což vedlo k démonizaci psychedelik v masmédiích. Například ve Spojených státech, kde bylo LSD syntetizováno a široce používáno v klinických studiích, byly drogy hippies (psychedelika a kanabinoidy) delegitimizovány a Timothy Leary byl poslán do vězení. S úplným zákazem užívání psychedelik samozřejmě přišel vědecký výzkum v této oblasti vniveč (obr. 3).
Skutečný "boom" užívání psychedelik v Evropě a Americe však začal až po syntéze LSD: v laboratořích po celém světě se začalo experimentovat s užíváním této látky. Koncem 60. let 20. století byly na klinice Spring Grove (Maryland, USA) provedeny první experimenty s použitím LSD při léčbě závislosti na alkoholu a chronické deprese. Výsledky prvních studií byly působivé a použití LSD v klinických studiích podpořila americká vláda. Od padesátých do šedesátých let 20. století bylo použití LSD v klinice věnováno šest mezinárodních konferencí a tisíce článků. Co se mohlo stát, že tak slibná droga byla nejen zakázána v klinických studiích, ale na většině území světa zařazena na seznam ilegálních drog?
V šedesátých letech se trip s LSD stal součástí kultury hippies, a to především díky zneuznanému harvardskému lektorovi Timothymu Learymu, jehož slova "Zapni, nalaď se a vypni" se stala heslem celé generace. Kult psychedelik mezi mladými lidmi vyděsil starší generace a vlády, což vedlo k démonizaci psychedelik v masmédiích. Například ve Spojených státech, kde bylo LSD syntetizováno a široce používáno v klinických studiích, byly drogy hippies (psychedelika a kanabinoidy) delegitimizovány a Timothy Leary byl poslán do vězení. S úplným zákazem užívání psychedelik samozřejmě přišel vědecký výzkum v této oblasti vniveč (obr. 3).
Věk "psychedelické renesance"
Psychedelika sice zůstávala tabuizovaným tématem, ale odvážní vědci v laboratořích po celém světě dokázali, že tato skupina látek nejenže nemá toxické účinky na mozek, ale při kontrolovaném užívání nevyvolává ani fyzickou závislost. První klinické studie byly schváleny až 30 let po zákazu psychedelik. Tato událost a první výsledky výzkumu byly podle očekávání přelomem ve výzkumu psychedelik. Roland Griffiths a jeho kolegové poprvé od doby kriminalizace prokázali, že užívání psychedelik přispívá k osobnímu růstu dobrovolníků a zlepšuje kvalitu jejich života. Od roku 2006 se tak studium psychedelik opět stává populárním: k datu psaní tohoto článku je v PubMedu indexováno 30 695 článků uvádějících termín psychedelikum, z nichž jen asi 12 % tvoří přehledy literatury. "Bodem, odkud není návratu", se stává publikace o účincích MDMA na serotoninergní systém octomilek ve vysoce hodnoceném časopise Cell. Autoři této práce ukázali, že extáze díky interakci se serotoninovým transportním proteinem SERT mění sociopatické octomilky v přátelské sousedy (obr. 4).
Psychedelika sice zůstávala tabuizovaným tématem, ale odvážní vědci v laboratořích po celém světě dokázali, že tato skupina látek nejenže nemá toxické účinky na mozek, ale při kontrolovaném užívání nevyvolává ani fyzickou závislost. První klinické studie byly schváleny až 30 let po zákazu psychedelik. Tato událost a první výsledky výzkumu byly podle očekávání přelomem ve výzkumu psychedelik. Roland Griffiths a jeho kolegové poprvé od doby kriminalizace prokázali, že užívání psychedelik přispívá k osobnímu růstu dobrovolníků a zlepšuje kvalitu jejich života. Od roku 2006 se tak studium psychedelik opět stává populárním: k datu psaní tohoto článku je v PubMedu indexováno 30 695 článků uvádějících termín psychedelikum, z nichž jen asi 12 % tvoří přehledy literatury. "Bodem, odkud není návratu", se stává publikace o účincích MDMA na serotoninergní systém octomilek ve vysoce hodnoceném časopise Cell. Autoři této práce ukázali, že extáze díky interakci se serotoninovým transportním proteinem SERT mění sociopatické octomilky v přátelské sousedy (obr. 4).
Stručně a zjednodušeně o mechanismu účinku psychedelik
Co se děje s mozkem, když člověk užívá psychedelika?
Mechanismus účinku psychedelik dobře popsal profesor Michael Pollan v rozhovoru s Joem Roganem.
Co se děje s mozkem, když člověk užívá psychedelika?
Mechanismus účinku psychedelik dobře popsal profesor Michael Pollan v rozhovoru s Joem Roganem.
Jak je totiž patrné z vědeckých publikací (obr. 5 a 6), mozek člověka, který užil psychedelika, se doslova promění. Psychedelika, která mění serotoninovou signalizaci mezi neurony mozku na mikroúrovni, mění spojení mezi různými oblastmi mozku na globální úrovni. Jednou z takových oblastí je klidová neuronová síť (neboli síť výchozího režimu), která zřejmě hraje klíčovou roli v terapeutických účincích psychedelik.
Klidová neuronová síť je náš vnitřní vypravěč příběhů. Právě tato oblast mozku je zodpovědná za samotný tok myšlenek během meditace, za vnitřní hlas uvažující o tom, co uvařit k večeři, nebo za naše vzpomínky. Operativní klidovou neuronovou síť budeme definovat jako fyzický domov "ega" v našem mozku. Při užívání psychedelik je tato síť téměř úplně vypnuta, což je kritický bod terapie. Umlčení ega umožňuje pacientovi získat odstup a podívat se na traumatickou událost nebo závislost z "bezpečné vzdálenosti.
Stojí za zmínku, že podobný mechanismus je základem úžasných vhledů spojených s užíváním psychedelik. Mnozí slyšeli, že Jamesi Watsonovi a Francisi Crickovi pomohlo užívání psychedelik pochopit strukturu DNA. Odpojení sítě operačního klidu umožňuje člověku cítit se součástí něčeho většího a věnovat pozornost všedním zákonitostem, které jsou skryty před vymytým pohledem a vědomím utopeným v nevyřešených problémech vnitřního ega.
O psychedelické terapii
Nyní, když jsme se pokusili podívat na psychedelika z vědeckého hlediska, probereme, proč slavný americký úřad pro kontrolu léčiv FDA nazval psychedelika "průlomovou terapií" a povolil použití MDMA v klinických studiích jako léčbu posttraumatické stresové poruchy (PTSD). PTSD je individuální reakcí na traumatickou událost. Takovou událostí je smrt blízké osoby, násilí, účast v bojových akcích, braní rukojmí, zneužití ideálů a další.
O psychedelické terapii
Nyní, když jsme se pokusili podívat na psychedelika z vědeckého hlediska, probereme, proč slavný americký úřad pro kontrolu léčiv FDA nazval psychedelika "průlomovou terapií" a povolil použití MDMA v klinických studiích jako léčbu posttraumatické stresové poruchy (PTSD). PTSD je individuální reakcí na traumatickou událost. Takovou událostí je smrt blízké osoby, násilí, účast v bojových akcích, braní rukojmí, zneužití ideálů a další.
Po prožitém násilí v dětství může být osoba s PTSD dlouhodobě sledována psychologem. PTSD provází deprese, vyhýbání se lidské společnosti, neustálé psychické prožívání tragické situace, zvýšená úzkost, uzavřenost a pocit otupělosti. Pacient není schopen se na traumatické události detailně soustředit, často se u něj rozvíjí amnézie, přičemž se mu stále zdají noční můry. V těžké formě vede posttraumatická stresová porucha k sebevraždě. Osoba prožívající PTSD se zdráhá obrátit na odborníky, protože se domnívá, že ji může pochopit pouze člověk s podobnými zkušenostmi. Stávající terapie PTSD představuje komplexní léčbu symptomů a doprovodných poruch. Pokud se například u pacienta rozvine deprese, lékař mu předepíše nepřetržité podávání antidepresiv, které často provází vznik nepříjemných vedlejších účinků. A po vysazení antidepresiv se může posttraumatická stresová porucha vrátit. Někteří pacienti navíc na tradiční léky jednoduše nereagují.
Na rozdíl od klasických antidepresiv vykazuje použití MDMA k léčbě PTSD v klinických studiích slibné výsledky. Pacienti absolvovali 2-3 sezení, z nichž každé trvalo osm hodin. Sezení probíhala nutně za přítomnosti dvou lékařů. Každé sezení doprovázela týdenní přestávka, kdy lékař v případě potřeby konzultoval pacienta telefonicky. Během sezení terapeuti podporovali pacienty tím, že s nimi nepřetržitě hovořili a umožňovali jim vnímat přítomnost druhé osoby v jejich blízkosti. Užití malé dávky MDMA nevyvolává pocit euforie, ale umožňuje pacientovi znovu prožít tragickou událost, soustředit se na ni, přemýšlet a v důsledku toho zážitek přijmout. Existují důkazy, že po několika sezeních po 1-6 letech se posttraumatická stresová porucha do života pacientů nevrátila.
Samozřejmě je třeba si uvědomit, že MDMA není zázračný lék - jako každá terapie mohou psychedelika způsobit řadu nežádoucích účinků, které bývají korigovány změnou dávky. Užívání psychedelik má také řadu omezení, zejména přítomnost predispozice k rozvoji psychóz u pacientů. Proto musí být předepisování psychedelik přísně sledováno a doprovázeno odborným dohledem. Kromě léčby posttraumatické stresové poruchy prokázala psychedelika účinnost při léčbě deprese a alkoholismu, chronické úzkosti a závislosti na nikotinu.
Na rozdíl od klasických antidepresiv vykazuje použití MDMA k léčbě PTSD v klinických studiích slibné výsledky. Pacienti absolvovali 2-3 sezení, z nichž každé trvalo osm hodin. Sezení probíhala nutně za přítomnosti dvou lékařů. Každé sezení doprovázela týdenní přestávka, kdy lékař v případě potřeby konzultoval pacienta telefonicky. Během sezení terapeuti podporovali pacienty tím, že s nimi nepřetržitě hovořili a umožňovali jim vnímat přítomnost druhé osoby v jejich blízkosti. Užití malé dávky MDMA nevyvolává pocit euforie, ale umožňuje pacientovi znovu prožít tragickou událost, soustředit se na ni, přemýšlet a v důsledku toho zážitek přijmout. Existují důkazy, že po několika sezeních po 1-6 letech se posttraumatická stresová porucha do života pacientů nevrátila.
Samozřejmě je třeba si uvědomit, že MDMA není zázračný lék - jako každá terapie mohou psychedelika způsobit řadu nežádoucích účinků, které bývají korigovány změnou dávky. Užívání psychedelik má také řadu omezení, zejména přítomnost predispozice k rozvoji psychóz u pacientů. Proto musí být předepisování psychedelik přísně sledováno a doprovázeno odborným dohledem. Kromě léčby posttraumatické stresové poruchy prokázala psychedelika účinnost při léčbě deprese a alkoholismu, chronické úzkosti a závislosti na nikotinu.
Pohled na psychedelickou terapii
Znovu chci upozornit, že známé věci nejsou vždy takové, jaké se zdají, a stereotypní myšlení značně brzdí rozvoj vědy. Výzkum psychedelik se doslova "zastavil" na desítky let, během nichž se mohly vyléčit tisíce pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou. V tuto chvíli vědecké důkazy o účinnosti psychedelik nezměnily ani stanovisko OSN a ve 170 zemích jsou psychedelika stále nelegálními látkami, které nejsou schváleny ani pro lékařské použití. Tato rozpolcenost mezi vědci a OSN vedla k tomu, že psychedelika jsou stále kulturou undergroundu a "malých laboratoří. Pokud jde o psychedelika, v dnešním světě zní slova "otevřenost", "svoboda" a "sebepoznání" stejně jako "drogy" a "černý trh" a téma užívání psychedelik zůstává do značné míry tabu.
Věřím, že psychedelika lze využít pro dobro lidstva k léčbě lidí trpících duševními poruchami, a dovoluji si inspirovat čtenáře této publikace, aby sledovali zprávy Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia (MAPS), která bojuje za legalizaci terapie spojené s užíváním psychedelik u pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou.
Znovu chci upozornit, že známé věci nejsou vždy takové, jaké se zdají, a stereotypní myšlení značně brzdí rozvoj vědy. Výzkum psychedelik se doslova "zastavil" na desítky let, během nichž se mohly vyléčit tisíce pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou. V tuto chvíli vědecké důkazy o účinnosti psychedelik nezměnily ani stanovisko OSN a ve 170 zemích jsou psychedelika stále nelegálními látkami, které nejsou schváleny ani pro lékařské použití. Tato rozpolcenost mezi vědci a OSN vedla k tomu, že psychedelika jsou stále kulturou undergroundu a "malých laboratoří. Pokud jde o psychedelika, v dnešním světě zní slova "otevřenost", "svoboda" a "sebepoznání" stejně jako "drogy" a "černý trh" a téma užívání psychedelik zůstává do značné míry tabu.
Věřím, že psychedelika lze využít pro dobro lidstva k léčbě lidí trpících duševními poruchami, a dovoluji si inspirovat čtenáře této publikace, aby sledovali zprávy Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia (MAPS), která bojuje za legalizaci terapie spojené s užíváním psychedelik u pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou.
Je důležité, aby naši hosté pochopili, že "špinavá" psychedelika v podobě drog prodávaných na černém trhu s příměsí toxických chemikálií a jiných drog, stejně jako v podmínkách nekontrolovaného užívání, jsou extrémně nebezpečná. LSD, DMT, meskalin a psilocybin, stejně jako všechny ostatní drogy, musí být syntetizovány a testovány za řádných podmínek, prodávány pouze v lékárnách a užívány pouze v přítomnosti kvalifikovaného odborníka. Stačí si připomenout historii psychedelik: každé z nich se užívalo při starověkých rituálech, které se vždy prováděly pod vedením zkušeného šamana.